Mlékárna v Domažlicích má na trhu skutečně dlouholetou tradici. První zmínka o domažlické mlékárně pochází z roku 1898, kdy byla založena mlékárna/sýrárna se specializací na výrobu jemných sýrů Camembert. První světová válka však znamenala pro mnohé mlékárny na našem území úpadek, a to včetně mlékárny v Domažlicích, a tak její působení bylo ukončeno.
Mlékárenství za druhé světové války si prošlo další těžkou zkouškou, a to v době vzniku protektorátu v roce 1939, kdy bylo převedeno hospodářství na lístkový systém, který byl naprosto odlišný od dosavadního chodu hospodářství v tehdejším Československu. Stát nařizoval povinnou dodávku mléka, a proto musel zajistit i dostatečně velké sběrné kapacity. V letech 1940-1942 dochází k nevídaným bouřlivým výstavbám mlékáren na celém území protektorátu, které neměly obdoby. Výstavba byla urychlována státní finanční podporou, proto byly použity prostory všech uzavíraných podniků, tzn. takových, které nesloužily přímo válečné výrobě nebo zásobování.
A tak nově vzniká mlékárna v Domažlicích v roce 1943 adaptací z čistírny peří a stává se tak jedním z nejstarších závodů podniku Západočeských mlékáren Šumava.
Na přelomu 60. a 70.let se zde vyráběly sýry Romadúr a Lučina, dále pak tvaroh, jogurty a konzumní mléko na prodej, k jehož výrobě byl během roku 1981–1982 sestaven zdejšími údržbáři ve spolupráci s firmou Elitex Kdyně stroj takřka „na koleni“, který zvládl naplnit 7 000 litrů mléka za hodinu do sáčků a byl tak jediný svého druhu v celé tehdejší Československé republice. Denně se tehdy do domažlické mlékárny sváželo na 45 000 l mléka z poloviny okresu, mlékárna měla na 70 zaměstnanců. V roce 1968 byla zahájena výroba bílých sýrů „Istanbul" na export do Bejrútu (Libanon).
Dnešní obraz mlékárny se o moc nezměnil od toho původního. Stále si tak uchovává i v dnešní přemodernizované a automatizované době svůj původní, originální a svým způsobem podmanivý dojem.
Budovy, které jsou dnes k vidění na rozlehlém dvoře, stále stojí na základech původních staveb, které pamatují časy nelehké, stejně jako je pamatuje i zdejší chodské obyvatelstvo, jen jsou o jedno patro vyvýšené a za ta léta změnily několik majitelů.
Posledním a současným majitelem je od roku 1998 Ing. Elie Abdulnour CEO, původem z Libanonu, který navázal na výrobu bílých čerstvých sýrů ve slaném nálevu, které jsou určené pro export do zemí, z nichž pak dominuje blízký východ, především pak Saudská Arábie, UAE, Kuvajt, Katar a Libanon, občasný export i do Afriky, do Pobřeží slonoviny a v menší míře pak po Evropě, do Německa, Švédska, Dánska i Velké Británie.
Máslo se vyrábí z přebytku smetany jako vedlejší produkt, které je vyhlášené svou bezkonkurenční jemnou, lahodnou, smetanovou chutí.
NAMARA s.r.o. se mimo jiné stala vítězem 19. ročníku Exportní ceny DHL UniCredit v kategorii Malá společnost, jakožto firma vyrábějící sýry.
A proto i nadále pevně věříme, že si domažlická mlékárna udrží svou samostatnost a konkurenceschopnost, jejíž příznivý vývoj do budoucna zajišťuje osobitá interní kultura, která nám bezesporu pomáhá v dalším rozvoji a drží náš tým pohromadě, bez kterého bychom takových výsledků nemohli dosáhnout.
Sýr Akkawi je považován za druh bílého sýra a tradičně se vyrábí z kozího a kravského mléka. Mléko těchto druhů zvířat neobsahuje karotenoidy, tedy organická barviva, proto se vyrábí bílý sýr.
Sýr Akkawi se snadno rozšířil v oblasti Středního východu ze Středozemního moře díky své hladké povaze a své slané chuti a vyrábí se speciálním způsobem solení a namáčení. Akkawi, z nichž některé se stále vyrábějí ve své původní domovině Palestině je oblíbeným pokrmem na jídelním stole na Blízkém východě a lze jej jíst s ovocem, v salátech nebo smažené na oleji a podávat s některými sladkostmi, jako je kunafa, která je pro tento sýr charakteristická, a většinou se předem namočí do studené vody pro snížení obsahu soli se pak smíchá s cukerným sirupem.
Tradice výroby AKAWI v Čechách sahá až do padesátých let minulého století, kdy s recepturou do tehdejšího Československa doputoval libanonský podnikatel Amis Tabbara. Arabské státy kvůli klimatickým podmínkám tehdy trpěly nedostatečnou produkcí mléka, proto byly na dovozu závislé.
Naše tradiční máslo vyrábíme pouze z pasterizované sladké smetany. Podíl tuku je kolem 84 %, zbytek tvoří podíl vody, mléčné sušiny (proteiny, laktóza), minerální látky a podmáslí.
Výroba másla je unikátní proces, jehož kvalita a nenahraditelná chuť vyžaduje tradiční postupy, znalosti a dovednosti. Vyžaduje taky kvalitní výchozí surovinu, tedy smetanu s obsahem tuku 42 % až 46 %. Ta se nejprve tepelně upravuje a potom stlouká v máselnici (zmáselňuje) tak dlouho, až vznikne pěna, poškodí molekuly mléčného tuku, popraskají tukové kuličky, které se shlukují do větších útvarů, hrudkovatí a ve finále se spojí v tzv. máslové zrno. Máselná hmota se nakonec odpojí od tekutého podmáslí, vyhněte a dochutí.
Máslo z kvalitní smetany od zdravých krav, bez konzervantů a chemických přídavků je údajně nejlépe stravitelný živočišný tuk. Obsahuje zdraví prospěšné nasycené mastné kyseliny s kratším řetězcem (například kyselinu linolovou a máselnou) a má pozitivní účinky nejen na naše střeva. Důležitým faktorem je jídelníček krav – mléko z pastvy, a tudíž pak i mléko, obsahuje větší množství vitaminů A, D, E, K a dalších živin než mléko krav krmených obilím.
Závěrem nutno podotknout, že bez másla by se česká kuchyně neobešla. Koláče jsou díky němu vláčné a voňavé, omáčky mají tu správnou jemnou chuť a na čerstvém pečivu je nepřekonatelné. I když místo něj můžete použít různé náhražky a levnější rostlinné alternativy, poctivému máslu se zkrátka nic nevyrovná.
Potravinářská výroba v našem podniku klade velký důraz na hygienické normy a parametry, abychom mohli garantovat dodání kvalitních výrobků koncovému zákazníkovi.
Proto jsme implementovali systém kritických bodů, tzv. HACCP (Hazard analysis and critical control points), které rozhodují o zdravotní nezávadnosti konečného výrobku, včas identifikují nebezpečí a předchází poškození zdraví spotřebitele.
Proto je naším hlavním cílem vždy garantovat bezpečnou a prémiovou kvalitu surovin, které během výrobního procesu vyžadují striktní dodržování celé řady postupů, které zajistí uchování kvality potravinářských výrobků s ohledem na jejich specifika tak, aby se zákazník mohl potěšit gurmánským zážitkem z "farmy na stůl".
Ředitel
Tel: +420 733 523 217
Email: dani.mawla@namara.cz
Fakturace / Nákup / Logistika
Tel: +420 732 523 232
Email: namara.domazlice@namara.cz
Mzdová účetní
Tel: +420 774 536 245
Email: mzdy@namara.cz
Ekonomický úsek a účetnictví
Tel: +420 606 377 442
Email: jana.tichackova@namara.cz
Jednatel
+420 602 303 850
Namara s.r.o.
Polední 1346/4 – Braník
147 00 Praha 4
IČO: 25681699
DIČ: CZ 25681699
Jiráskova 161, 344 01 Domažlice
namara.domazlice@namara.cz
+420 379 724 812